
Evropa je území brané buďto jako jeden ze sedmi světadílů v jejich tradičních pojetích, nebo jako západní část Eurasie. Ze severu jej ohraničuje Severní ledový oceán, ze západu Atlantský oceán, z jihu Středozemní a Černé moře spolu s vodními cestami, které je spojují, a z východu Asie (o přesném průběhu této části hranice nepanuje konsenzus).
Jde o druhý nejmenší světadíl mající rozlohu asi 10 180 000 km² (asi 7 % zemského povrchu), který je však zároveň druhý nejhustěji zalidněný (asi 72 obyvatel/km²), takže asi 730 000 000 obyvatel Evropy představuje asi 11% podíl na světové populaci (údaje k roku 2005).
Evropa je kolébkou tzv. západní civilizace. Evropské národy hrály dominantní roli ve světovém dění cca od 16. století až po počátek století 20., ve kterém byly zatlačeny do pozadí Spojenými státy americkými. Důvodem byla zejména politická a národnostní roztříštěnost Evropy, na jejímž území se odehrály hlavní boje obou světových válek a kterou po té druhé na čtyřicet let rozdělila železná opona.
I v současné době politická a jazyková roztříštěnost komplikují integraci Evropy, a to i u zemí, které jsou součástí Evropské unie. Mluví se zde 218 různými jazyky[1] z nejméně 6 jazykových rodin (indoevropská, uralská, altajská, afroasijská, severokavkazská a baskičtina); naprostá většina mluvčích však připadá na jazyky indoevropské. Jednotlivé státy jsou obvykle založeny na národních základech a existují zde oblasti, které jsou zdrojem závažných národnostních konfliktů (zejména Balkán a země bývalého Sovětského svazu).
| Rozloha | 10 180 000 km² |
| Počet obyvatel | asi 730 000 000 (2005) |
| Hustota zalidnění | asi 72 obyvatel/km² |
| Politické rozdělení | 46 nezávislých států |
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² nejrozlehlejší (největší) a s více než 4 miliardami obyvatel nejlidnatějším světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie a také Eurafrasie. Ačkoliv hranice Asie nejsou přesně určitelné, všeobecně se jako hranice udává Ural na západě, dále řeka Emba, pobřeží Kaspického moře, severní předhůří Kavkazu, Azovské moře, Černé moře, úžina Bospor, Marmarské moře a úžina Dardanely, tato hranice je dána geograficky, faktickou hranici zde tvoří kulturní rozdíly. Od Afriky je Asie oddělena Suezským průplavem. Vše směrem na východ od této pomyslné hranice se považuje za asijský subkontinent. Hranice s Austrálií a Oceánií nejsou přesně určeny, a proto se často stanovují podle hranic
Afrika je třetí největší kontinent. Má rozlohu 30 065 000 km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi. Afrika má více než 960 miliónů obyvatel (2007), což je jedna osmina celkové populace Země.
Austrálie, oficiálně Australský svaz, je stát na jižní polokouli tvořený stejnojmenným kontinentem, dále pak velkým ostrovem Tasmánií a množstvím menších ostrovů v Jižním, Indickém a Tichém oceánu. Na severu sousedí s Indonésií, Východním Timorem a Papuou Novou Guineou, na severovýchodě se Šalamounovými ostrovy, Vanuatu a Novou Kaledonií a na jihovýchodě s Novým Zélandem.
Australská pevnina je obydlena více než 42 000 let domorodými obyvateli. Po ojedinělých návštěvách rybářů ze severu a evropských objevitelů a obchodníků v sedmnáctém století, byla v roce 1770 východní polovina kontinentu zabrána Velkou Británií, pobřeží osídleno transporty trestanců a 26. ledna 1788 vyhlášena jako kolonie Nový Jižní Wales. S nárůstem populace byly objevovány nové oblasti a tak bylo během 19. století vytvořeno pět dalších samosprávných britských zámořských teritorií.
1. ledna 1901 se šest kolonií stalo federací čímž byl vytvořen Australský svaz. Od té doby v Austrálii funguje stabilní liberálně demokratický politický systém podobný politickému systému Kanady a dalších zemí. Hlavním městem je Canberra. V Austrálii žije přibližně 20,8 milionů obyvatel, převážně ve velkých pobřežních městech jako Sydney, Melbourne, Brisbane, Perth a Adelaide
Severní Amerika je kontinent na severní zemské polokouli a hlavně západní polokouli. Na severu je ohraničen Severním ledovým oceánem, na východě Atlantským oceánem, na jihovýchodě Karibským mořem a na jihu a na západě Tichým oceánem. S Jižní Amerikou je na jihovýchodě propojena Panamskou šíjí.
Zabírá plochu asi 24 490 000 km², což je asi 4,8 % povrchu planety. V říjnu 2006 byla její populace odhadnuta asi na 514 600 000 obyvatel. Je to po Asii a Africe třetí největší kontinent, a v počtu obyvatel je po Asii, Africe a Evropě čtvrtý.
Jižní Amerika je kontinent ležící větší částí na jižní polokouli. Jižní Amerikou prochází rovník; kontinent je ohraničen Tichým oceánem ze západu a Atlantským oceánem z východu. Jižní Amerika je spojena se Severní Amerikou úzkou pevninskou úžinou obvykle nazývanou Střední Amerika. K tomuto propojení došlo z geologického hlediska velmi nedávno.
Po celé délce západního pobřeží Jižní Ameriky se vypíná pohoří And. Na východ od And, směrem do vnitrozemí, jsou rozlehlé oblasti tropického deštného lesa. Většina jihoamerické pevniny východně od And patří do povodí Amazonky.
K prvnímu osídlení Jižní Ameriky došlo zřejmě přechodem lidí přes pevninský most v dnešním Beringově průlivu. Existují ovšem i náznaky migrace z jižního Tichého oceánu.
Jihoamerický kontinent byl od 16. století do počátku 19. století téměř zcela rozdělen do kolonií pod španělskou a portugalskou správou. V současnosti zde existuje několik nezávislých republik a pár zbývajících kolonií: Francouzská Guyana, Falklandy a přilehlé ostrovy.
K jihoamerickému kontinentu se počítají také přilehlé ostrovy, z nichž většina je kontrolována zeměmi na kontinentu. Ostrovy v Karibiku se přiřazují k Severní nebo Střední Americe.
Antarktida (název pochází z řečtiny a znamená „naproti Arktidě“ tedy v přeneseném významu „naproti severu“) je pátý největší kontinent po Asii, Africe, Severní Americe a Jižní Americe. Zároveň je tak pojmenována jižní polární oblast rozprostírající se kolem jižního pólu Země.
Krajina i podnebí jsou v Antarktidě natolik drsné, že se tu žádní lidé nikdy neusadili natrvalo. Jedinými obyvateli tohoto kontinentu jsou vědci, kteří tu pracují na výzkumných projektech.
Antarktický smluvní systém zmrazuje nároky států na území Antarktidy, zakazuje jakékoliv vojenské aktivity a také například zakazuje těžbu nerostných surovin (minimálně do roku 2048).